Co jsou to HRANICE v osobním pojetí každého z nás?

Hranice ať už v geografickém nebo osobnostním či psychologickém pojetí vymezuje nějaký prostor. Prostor, který někde začíná a někde končí.

V psychologickém pojetí se jedná o můj vlastní prostor, prostor, kde jsou naplněny a ošetřeny moje přání, potřeby a další tužby. Hranice samozřejmě hrají svou roli jak pracovním, tak i soukromém životě (zde je tato role naprosto zásadní pro spokojený život).

Takovým přáním či potřebou v pracovním světě může být spravedlivý a férový přístup ke mně, jasná a otevřená komunikace, spravedlivá odměna a ocenění, potřeba naslouchání a vyjádření názoru, možnost osobního růstu či rozvoje a mnoho dalších oblastí.

A proč jsou hranice pro každého z nás tak důležité?

Pokud si totiž neumíme své hranice ošetřit či ohlídat, pokud nevíme, kde naše hranice vlastně začínají a končí, pak se velmi lehce stane, že se necháme druhými (v rámci stanovování a naplňovaní jejich vlastních potřeb) dotlačit někam kam nechceme.

Důsledkem pak může být naše:

• agrese (ať už vnitřní skrytá či projevená)
• vztek
• frustrace
• ztráta motivace
• přemítání, proč jsem vlastně neřekl, co jsem chtěl
• proč jsem si nevyjednal co jsem chtěl
• a mnohé další vnitřní pochody

Zde se samozřejmě nabízí jednoduchá otázka, proč jsem si své hranice jasně nevymezil, neobhájil?

Jednoduchá otázka, ale složitá dopověď, která má leckdy hlubší psychologické pozadí…

• Strach z reakce okolí - co si o mne budou myslet?
• Možný konflikt s kolegou a následně zhoršené vztahy na pracovišti?
• Nebudu mít potíže v práci s nadřízeným, když si budu jasně a zřetelně vymezovat a obhajovat své potřeby?
• Co si sám budu sám o sobě myslet, kdybych si "šel tvrdě za svými zájmy"?
• Také zde nám může vstupovat obava/respekt k autoritě, o nichž jsem v minulosti psal

A tak se radši často neozveme, své hranice jasné nevytyčíme a pak nám jako důsledek nenaplněných potřeb klesá motivace či pociťujeme další nepříjemné důsledky výše uvedené.

A jak by mělo ideální ošetření hranic mohlo vypadat na pracovišti?

• Každý si ošetřuje své hranice (manažer i zaměstnanec) a je to primární zodpovědnost každého z nás
• Osvícený manažer se přesto dále snaží sledovat, zda členové jeho týmu mají své hranice a následně své potřeby ošetřené a dané si s u nich ověřuje

Není totiž mnoho horších chyb a ztrát, než když ztrácíme motivovanost svou či svého týmu nebo nám odcházejí skvělí lidé jen proto, že dlouhodobě nenaplnili své potřeby a přání.

… na záchranné akce typu "dorovnám ti mzdu nebo vše bude dle tvých představ" totiž většinou odcházející kolegové již neslyší …

PS: o tom, že stanovování svých vlastních hranice není vůbec lehká disciplína svědčí fakt, že téma hranic je jedno z nejčastějších témat v psychoterapii …